V noci na čtvrtek 27. 11. byli v městě Cagua ve venezuelském státě Aragua zavražděni Richard Gallardo, Luis Hernández a Carlos Requena. Tito tři odboráři podporovali boj 400 dělníků v továrně na mléčné výrobky Alpina. Dělníci okupovali továrnu vlastněnou kolumbijskou nadnárodní korporací, aby tak protestovali proti hrozbám managementu, že závod zavře. Již v průběhu dne byli dělníci napadeni a vytlačeni policií, ale s podporou zmíněných odborových aktivistů byli schopni továrnu dobýt zpět.

Luis Hernández, odborový předák v PepsiCola, a Richard Gallardo, prezident Národního svazu pracujících (UNT) ve státě Aragua, několik hodin před konfrontací s policií deklarovali, že v případě zavření závodu „budou požadovat po vládě vyvlastnění továrny a výrobu pod kontrolou samotných pracujících“. Všichni tři byli vůdci třídně bojovné tendence uvnitř UNT (CCURA) a Luis Hernández a Richard Gallardo byli navíc bojovní aktivisté trockistické skupiny Socialistická jednota levice (USI/UIT) a kandidáti v místních volbách 23. Listopadu. Luis Hernández obdržel více než 4000 hlasů, což odráží jeho postavení v místním dělnickém hnutí.

Shromáždění pracujících ve státě Aragua vyzývají k demonstracím a stávkám odsuzujícím vraždy. Orlando Chirino, národní koordinátor UNT, podal zprávu, že v posledních dvou letech bylo zavražděno sedm aktivistů CCURA, a to bez jakékoliv odpovědi úřadů. Dělnické hnutí v Aragua vedlo bojovná vystoupení (například v Sanitarios Maracay v roce 2007 – ZDE) a čelilo zuřivé represi policie i polovojenských jednotek. Tito brutální vrazi odborářů a socialistů jsou jasným příkladem toho, jak se kapitalisté a jejich stát snaží zničit dělnické hnutí.

Vyzýváme nově zvoleného guvernéra Aragua, Rafaela Isea z PSUV, aby okamžitě začal s otevřeným vyšetřováním vražd, vedeným komisí složenou ze zástupců dělnických a lidsko-právních organizací. Vyzýváme prezidenta Hugo Chaveze, aby odsoudil tyto zbabělé útoky na dělnické hnutí. Znovu vidíme, že za venezuelského „socialismu pro 21. století“ mají kapitalisté svobodu vykořisťovat a potlačovat dělnickou třídu. Proto je tak důležité, aby dělníci Venezuely následovali příkladů soudruhů Richarda, Luíse a Carlose a spoléhali se na svou vlastní sílu jako dělníci. Ne „bolívarští“ kapitalisté a státní byrokrati ale nezávislé revoluční dělnické hnutí je nutné pro obranu zájmů pracujících!

Naše nejhlubší sympatie směřují k rodinám, přátelům a soudruhům mrtvých. Chceme se podílet na mezinárodní kampani k odsouzení těchto vražd a na podporu mobilizací dělníků v Aragua. Naplňuje nás nejhlubší pocit zármutku, ale náš smutek obrátíme v boj, neboť pokračování boje za dělnická práva a socialistickou revoluci ve Venezuele je jediný správný způsob jak vzdát čest památce našich mrtvých soudruhů!

Hasta el socialismo siempre!

29.11.08

REVOLUTION – independet youth organization

Permanent Revolution

RSO