Rozhovor s řeckým trockistou o situaci v Řecku

Přinášíme vám přeložený rozhovor z časopisu La Verdad Obrera argentinské trockistické organizace PTS se Stavrosem, editorem měsíčníku Dělnický boj a aktivistou řecké trockistické organizace OKDE (Organizace mezinárodních komunistů Řecka), která se účastnila mobilizací proti úspornému plánu.www.okde.gr.

Jaká byla reakce na poslední oznámená vládní opatření?

Proběhlo několik stávek a odbory dokonce vyzvaly ke generální stávce, zejména ve veřejném sektoru, který bude zasažen nejvíce. Politikou odborového vedení bývalo rozdělovat boje a mobilizace mezi veřejný a soukromý sektor. Nyní jsou ale opatření vlády namířena proti všem pracujícím, proti celé dělnické třídě, což vytvořilo ovzduší pro možné vyvolání generální stávky, kterou očekáváme. Některá média odhadují počet účastníků dnešní demonstrace mezi 300 a 500 tisíci. Domnívám se, že jde o největší demonstraci v této zemi nejméně za posledních 35 let. Osobně se navíc domnívám, že v sociálním klimatu, které zažíváme, nás ještě mnohé čeká, a stále větší počet lidí se zajímá, jak pokračovat v boji i na svých pracovištích.

Jaká je situace mezi mladými lidmi?

Věřím, že se situace mezi mladými lidmi může stát velmi výbušnou, podobně jako tomu bylo v prosinci 2008 (když policie zavraždila patnáctiletého Alexise Grigoropulose), nebo dokonce ještě vyostřenější. Ačkoliv na univerzitách právě probíhá zkouškové období a je obtížné předpovědět, jak budou mladí lidé reagovat, očekávám, že všeobecně bude situace opravdu velmi výbušná. Je tu také mnoho mladých lidí, dělníků, kteří zatím ze „sociálního státu“ nijak neprofitovali, a ti jsou také mnohem ochotnější postavit se útokům šéfů a policejního aparátu.

Jak vypadala generální stávka 5.května?

Ministerstva a centrální veřejné úřady byly naprosto ochromeny. To samé se dělo v některých větších továrnách. Na místech, kde jsou dělníci méně organizovaní, je zapojení do stávky o něco menší, ale i tak tam vládla bojovná nálada. Mobilizace jsou obrovské a neorganizují je odbory. V porovnání s dvěma předchozími stávkami, 24.února a 11.března, jde o mnohem větší a vyspělejší akci. V některých místech zorganizovali lidé pochody a konfrontují útoky ze strany zaměstnavatelů.

Jaká je role a politika odborů?

Předtím, než odpovím na tuto otázku, je třeba si něco ujasnit. Odbory v Řecku nejsou příliš veliké. V třídních bojích v zemi nehrají klíčovou roli. Druhá věc je, že odborová byrokracie zde není příliš zakořeněná. Není zde tradice silných a mocných odborů, jako jsou ty německé nebo francouzské. V Řecku jsou odbory mnohem slabší a existuje v nich více opozice ze strany levice. Z těchto důvodů byla také uvnitř řeckých odborů zachována určitá úroveň demokracie. Odborové vedení, zejména ve velkých dopraváckých a telekomunikačních odborech a veřejném sektoru, je pod kontrolou odborové frakce PASOK. Na začátku krize se prezident Národní konfederace řeckých odborů GSEE, sdružující zaměstnance soukromého sektoru, choval spíše jako vládní zaměstnanec než jako odborář. Když byly kupříkladu oznámeny první škrty, GSEE odmítla vyzvat ke generální stávce. Říkalo se, že jde o útok na veřejný sektor, zatímco v soukromém sektoru k žádnému velkému utahování opasků nedojde. Ale ani vedení Konfederace odborů veřejného sektoru, ADEDY, nemělo žádný plán, jak těmto opatřením čelit. Na odbory má jistý vliv levice jako je kupříkladu Synaspismos (složené převážně z bývalých eurokomunistů, kteří spolu s dalšími organizacemi tvoří koalici SYRIZA), ačkoliv my víme, že politika, kterou prosazují, je reformistická.

Můžeš nám něco říct o složení řecké levice?

Pokud jde o řeckou reformistickou levici, jsou zde dvě hlavní organizace. Řecká komunistická strana KKE tvrdí, že dělá politiku pro dělníky, ale ve skutečnosti je reformistická, snaží se držet svoje mobilizace, pochody a akce stranou od ostatních a usiluje o to je proměnit do volebních hlasů. Má elektoralistickou politiku, jde jí hlavně o volební výsledek.

Druhou velkou organizací je Synaspismos, okolo níž vznikla širší formace jménem SYRIZA, které se účastní i některé další levicové strany. Také formálně vyzývají k boji, ale ve skutečnosti je jejich politika velmi blízká odborářům PASOKu. V mnoha odborech mají obě tyto strany řídící funkce společně ve svých rukou. Nevyzývají k rozšíření bojů. Stejně tak nedávají žádná hesla proti EU, protože s její existencí souhlasí, a rovněž se orientují na volby.

S jakým programem přichází v této situaci OKDE?

Náš program začíná seznamem urgentních požadavků, který nazýváme „Záchranným programem“. Mezi těmito požadavky je zrušení opatření z úsporného balíčku a pokračování boje až k porážce MMF a EU, které jednají jako diktátoři nad řeckým lidem. Snažíme se prosazovat myšlenku rozšíření bojů s požadavkem svržení vlády. Bojujeme také na pracovištích, kde zesilujeme tlak a stavíme se na odpor šéfům. Prosazujeme znárodnění bankovnictví bez kompenzací a naším ústředním bodem je zrušení dluhu. Rovněž voláme po zákazu propouštění. Všechna tato hesla se snažíme rozšiřovat na všech pracovištích a v odborech, kde působíme.

Rovněž se snažíme vysvětlovat, že z této krize nevede jiná cesta ven, než je socialismus. K jejímu nastoupení je potřeba akumulace a organizace politické síly, revoluční marxistické organizace. Snažíme se o spojení všech těchto aspektů.

Jaký je tvůj vzkaz pracujícím v jiných částech světa, kteří budou číst tento rozhovor?

Každý dělník a každý mladý člověk musí pochopit, že čelíme bankrotu systému, který způsobil mnoho neštěstí. Tváří v tvář krizi musíme bojovat za záchranný program, ale stejně tak musíme otevřít v dělnickém hnutí diskuzi o budoucnosti, protože kapitalismus je v krizi, v Evropě tedy určitě. Není jiného řešení, než je cesta socialismu, nicméně tento socialismus nemá rozhodně nic společného se zkušenostmi bývalých stalinistických zemí a režimů.

Zdroj: FT-CI