Protesty zaměstnanců se šíří po celé Číně. Státní aparát na ně odpovídá zvýšenou represí. O těchto věcech se ale v České republice vůbec nemluví. Proto vám přinášíme přeložený rozhovor mezi členem REVO a čínským dělníkem a socialistou Qichang Huangem.

Wladek: Zprávy o aktuální situaci dělnické třídy v Čínské lidové republice, které máme k dispozici v Evropě, jsou velmi slabé. Teď nedávno jsme četli o vlně stávek a protestů. Co nám o tom můžeš říct?

Qichang: Protesty dělníků a rolníků neprobíhají jenom kvůli ekonomické krizi. Vlastně už od začátku tohoto století došlo k růstu výskytu „hromadných incidentů“. To je vládní termín pro označení stávek a demonstrací. V roce 2006 bylo přes 90 tisíc „hromadných incidentů“, ale minulý rok se to zvýšilo na 120 tisíc. To je více než 300 denně.

Wladek: Jaké jsou příčiny?

Qichang: Protesty a demonstrace často vypuknout kvůli nevyplaceným mzdám, záborům malorolnických pozemků, privatizacím státních podniků, korupci nebo ničení životního prostředí. Od loňského října přišlo o zaměstnání více než 23 milionů zaměstnanců. Kromě toho tady v roce 2009 budeme mít na 8 milionů čerstvých absolventů vysokých škol, kteří také potřebují najít práci. Takže kromě protestů námezdních dělníků, kteří nemají téměř žádnou pracovní ochranu, jsou také časté akce studentské.

Wladek: Jak na tyto protesty reaguje Čínská vláda?

Qichang: Vládní reakce závisí na mnoha faktorech. Až dosud byla většina bojů obvykle nevyhrocených, krátkodobých a neorganizovaných, ale teď jsou stále více a více radikální, koordinované a politicky uvědomělé. Pokud jsou protesty dobře zorganizované a vážné, vláda často musí udělat některé ústupky. Jestliže jsou uvolněné a aktivně zahrnují pouze menšinu, režim je lehce potlačí užitím policejního násilí.

Wladek: Jsou protesty nějakým způsobem koordinovány na národní úrovni?

Qichang: Nemáme tady žádné odbory nebo národní organizace, které by nebyly kontrolovány vládou. Začínají ale vznikat neformální propojení. V loňském roce došlo k sérii taxikářských stávek v různých městech proti vysokým poplatkům, které musí řidiči zaplatit taxikářským společnostem. V Chongqingu bylo ve stávce přes 70.000 taxikářů a po dvou dnech muselo místní vedení strany učinit stávkujícím ústupky. Například s nimi museli vyjednávat za přítomnosti médií. Poté zkoušeli jejich recept napodobil i taxikáři v jiných městech, ale výsledky byly smíšené. Některé byly úspěšné, jiné skončily zásahem vlády a policie (1).

Wladek: Čínská komunistická strana je největší „komunistickou“ stranou na světě s více než 70 miliony členů. Ale ústava strany byla v roce 2002 změněna, takže dnes umožňuje zapojení se také milionářům a podnikatelům. Jak vypadá život vrcholných představitelů strany?

Qichang: Už za maoistického režimu měla byrokracie komunistické strany mnoho privilegií v porovnání s běžnou populací. Ale v posledních 30 letech se stal tento rozdíl obrovským. Čína se stává jednou ze zemí s nejnerovnoměrnějším rozdělením bohatství ve společnosti na světě. Pouhá 0,4% rodin kontrolují 70% čínského bohatství (2). Vládní úředníci utratili v loňském roce více než 90 miliard euro na zámořské cestování, za nová auta, vybavení kanceláří a pořádání banketů (3).

Wladek: Jak se čínská levice vypořádává s dědictvím Mao Ce-tunga?

Qichang: Maoistické myšlenky a symboly jsou vystaveny širokému obrození. V této fázi je proto většina vznikající levice maoismem ovlivněna, včetně menších, ale i rychle rostoucích skupin trockistů. Maovy myšlenky a tradice mají široký dosah nejen mezi starou generací, ale také na mnohé mladé. V loňském roce zahájila svou činnost podzemní organizace s názvem „Maoistická komunistická strana Číny“. Postavili se proti současnému vedení komunistické strany jako „zcela pro-kapitalistické revizionistické skupině“, kterou chtějí svrhnout.

Tento „neo-maoismus“ vyjadřuje snahu hledat socialistické alternativy. Ale já nevěřím, že maoistické myšlenky (byť v novém balení) nabízejí skutečnou alternativu. Na našich webových stránkách chinaworker.info se snažíme vyjít poučeni z historie: reálný socialismus musí znamenat demokratickou kontrolu ze strany dělnické třídy a ne byrokracie, jak tomu bylo v případě Maa. Slabiny maoismu ukazují aktuální zkušenosti: znovuzavádění kapitalismu v Číně se děje pod taktovkou strany a vlády, kterou Mao vytvořil. Je zřejmé, že tyto instituce nejsou pod demokratickou kontrolou pracujících.

Wladek: Letos uplyne 20 let od událostí na náměstí Tchien-an-men (Nebeského klidu). Jaký je směr dnešní Číny?

Qichang: Během těch dvaceti let se Čína stala více kapitalistická, ale ještě méně demokratická. Je to jen mýtus, že trh a demokracie chodí ruku v ruce. Demokratická práva musí být vybojována, především v třídních bojích dělnickou třídou. V následujících letech se bude tvořit nové a velké hnutí, možná podobné tomu z roku 1989. Bude proti rušení pracovních míst, ekonomickým úsporám na úkor obyčejných lidí a bude požadovat demokratická práva, jako jsou nezávislé odbory, svobodu tisku, právo na shromažďování a tak dále. Nejen čínský byrokratický režim, ale také kapitalisté a nadnárodní investoři si nepřejí, aby se tohle stalo! To je důvod, proč zahraničním korporacím vlastně vyhovuje model jedné vládnoucí strany.

Wladek: Ty pracuješ pro webové stránky chinaworker.info. Jaké aktivity v Číně vyvíjí trockistická levice?

Qichang: Pracujeme na propagaci a podpoře dělnických bojů. Také poskytujeme fórum, knihy a magazíny pro diskusi a poučení se z různých bojů. Řešíme, jak se můžeme organizovat a jaký program potřebujeme pro sjednocení dělníků a zavádění jejich požadavků. Z bezpečnostních důvodů nemohu říci více, ale velká část naší práce probíhá na internetu, který se stává stále více a více důležitý pro čínskou mládež.

Wladek: Je levicová opozice v Čině potlačována?

Qichang: Žádné nezávislé organizace nejsou tolerovány. Dříve se vláda obávala pouze pravicových pro-kapitalistických proudů a levicové skupiny nebyly vnímány jako rizikové. Ale zvlášť od začátku současné hospodářské krize je levice stále častěji sledována, aktivisté jsou zatýkáni a dalšími způsoby pronásledováni.

Wladek:Děkujeme za rozhovor a jménem Nezávislé organizace mládeže Revolution přejeme hodně zdaru ve vašem úsilí!

Poznámky:
(1) Odkaz
(2) Odkaz
Čínská pobočka Boston Consulting Group oficiálně zveřejnila 17.října 2006 vyšetřovací zprávu, kterou již předtím otiskla mnohá čínská periodika. Podle ní horních 0,4% čínských rodin (asi 1,5 milionu) vlastní více než 70% národního bohatství, zatímco ve většině kapitalistických rozvinutých zemích vlastní top 5% rodin zhruba 60% celkového bohatství.
(3) Odkaz
Celkem 900 miliard juanů z peněz daňových poplatníků utratí každý rok čínští úředníci na stravování, zámořské cesty a auta. Částka ale přestává být tak astronomická v porovnání se stimulačním balíčkem pro čínskou ekonomiku v hodnotě 4 bilionů juanů. Přesto by za ni bylo možné postavit 90 supermodernách vlakových maglevů nebo 5 obřích přehrad jako byly Tři soutěsky.