Celkem sto tisíc středoškoláků z celého Německa vstoupilo ve středu 12.listopadu do stávky. Ve více než čtyřiceti městech opustili své třídy a vydali se na shromáždění a demonstrace. Na mnoha místech jim podporu a solidaritu vyjádřili nejen studenti vysokých škol, ale i učitelé. Akce byla přímo namířená proti přeplněným učebnám, nedostatku učitelů a reformě maturitních studijních programů, které mají být zkráceny z devíti let na osm. Stávka byla také proti německému trojvrstvému školnímu systému, který způsobuje, že možnosti vzdělávání se v Německu staly více svázané se sociálním statusem a původem dítěte než v jakékoli jiné vyspělé zemi.

Podívejme se, jak velké byly protesty v jednotlivých městech. Největší demonstrace se konala v městě Brunšvik (Braunschweig) a podle odhadů na ni přišlo až 10.000 lidí. V nedaleko vzdáleném Hannoveru vyšlo do ulic 8.500 studentů, 8.000 hlásil Berlín, stejný počet také Stuttgart, 7.000 Brémy, 6.000 Hamburk, 5.000 Rostock, 5.000 Lüneburg, 4.500 Kiel, 4.000 Oldenburg, 2.000 Lübeck, 4.000 Bremerhaven, 3.000 Kassel, 3.000 Frankfurt nad Mohanem, 2.500 Göttingen, 2.000 Kolín nad Rýnem, 2.000 Mnichov, 2.000 Norimberk a tisíce dalších v menších akcí ve více než dvaceti dalších městech. V Postupimi protestovalo spontánně 150 studentů, kteří se posléze vlakem přesunuli do Berlína na tamější akci. V Drážďanech bylo na společné demonstraci středoškoláků a vysokoškoláků na 6.000 účastníků.

Taková čísla předčila všechna očekávání organizátorů. Aimo Belling ze stávkového výboru z Kielu uvedl: „Pět tisíc lidí demonstrovalo v listopadový pracovní den v Kielu naposledy v roce 1918,“ a připomněl tak německou revoluci, která ve městě vypukla přesně před devadesáti lety. Protože vyhlášení pouze jednodenní stávky nebylo pro mnohé dostatečné, během dne se objevily i radikálnější formy protestu. V Hannoveru studenti zablokovali zemský parlament, ale byli brutálně napadeni policií. Na nejstarší berlínské vysoké škole Humboldt Universität si stovky mladých studentů vynutili přístup do slavnostní síně a z balkónů univerzity vyvěsili rudé vlajky. V Erfurtu proběhla krátká okupace školského úřadu a v Oldenburgu studenti před demonstrací obsadili školu a pod jejich vedením proběhla ráno alternativní výuka.

V květnu a červnu letošního roku vyšlo do ulic na 40.000 středoškoláků asi v tuctu německých měst. Vláda jim přislíbila zlepšení. Ale ani tzv. edukační summit, který se konal 22. října (bez jakékoliv zastoupení studentů), nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Už od léta proto probíhala kampaň za koordinaci společné celonárodní studentské stávky, která zahrnovala i přípravný kongres. Toho se v půli října zúčastnilo na 200 účastníků.

Německé REVO, sekce Nezávislé organizace mládeže Revolution, pomáhala organizovat stávky a demonstrace v Berlíně, Kielu, Drážďanech a Postupimi. Kladla důraz především na budování solidarity mezi stávkami na školách a protesty pracujících, například zaměstnanců veřejného sektoru (včetně učitelů) v Berlíně. V projevech členů Reva v několika městech například zaznělo: „Musíme jít do ulic společně s pracujícími! Pokud chceme dosáhnou našich cílů, kvalitního a bezplatného vzdělání pro všechny, musíme bojovat společně. Pokud budeme bojovat za demokratickou kontrolu nad školami a podniky, nebudeme závislý na dobré vůli šéfů a politiků, které si platí.“

Protesty ve školství budou v Německu pokračovat. Pro vypracování účinné strategie je nutné podívat se na jih, na protesty ve školství, které v minulých měsících a letech probíhaly v Itálii, v Řecku nebo ve Francii. Středoškolští a vysokoškolští studenti tam šli společně s pracujícími do boje proti škrtům ve školství a v sociálních službách a byli schopni opakovaně vyhrát a obhájit tak svoje požadavky. Jak ukázala studentská stávka minulý týden, požadavek na společnou akci studentů a pracujících proti poměrům ve školství se setkal s velmi kladným přijetím. Strategickým cílem dalších protestů by proto mělo být sjednocení studentů bok po boku se zaměstnanci a vést další boj společně.

Wladek, Revo Berlín, přeložil Roman, Revo Praha