V době přípravy Mezinárodní konference delegátů komunistické organizace mládeže REVOLUTION byli delegáti i členové mezinárodního vedení, kteří nejsou členy Ligy za pátou internacionálu (LFI), součástí pokračujícího boje za vytvoření otevřené a čestné nezávislé revoluční tendence mládeže. Politická debata o budoucnosti REVOLUTION trvala několik měsíců a vyvrcholila v posledních týdnech v dokumentech pro 2. mezinárodní konferenci delegátů. Debata, kterou LFI popisuje jako „demokratický centralismus – ano či ne“, se rozvinula daleko za a mimo tuto jednoduchou frázi.

Názory představené nečleny Ligy vyjadřovaly plnou podporu prohloubení demokracie v rozhodování a jednoty v akci v rámci mezinárodního REVOLUTION. Navrhli jsme realistický přístup k vytvoření fungujícího demokratického centralismu mládežnické organizace.

Tyto perspektivy se bohužel neshodovaly s konceptem demokratického centralismu navrhovaným Ligou, který byl postaven na dvojčlenném „politickém byru“ (mělo jít o dva členy Ligy pod disciplinou vedení LFI), které by disponovalo autoritou dělat rozhodnutí za každou sekci REVOLUTION. Jak frakce LFI v REVOLUTION znovu a znovu ukazovala, neměla v úmyslu umožnit, aby Ligou před konferencí připravená rozhodnutí mohla být zpochybňována.

To bylo nejjasněji vidět na samotném složení konference. 13 členů LFI tu stálo proti 5 nezávislým členům REVOLUTION. Tito delegáti byli samozřejmě zvoleni členstvem, ale otázkou je, zda členové, kteří je zvolili, očekávali, že delegáti budou uplatňovat svůj vlastní rozum či zda budou naplňovat jen členům Ligy známá rozhodnutí, disciplínu a nařízení Ligy? Cynismus frakce LFI v REVU ohledně demokracie v REVOLUTION byl vyjádřen skutečností, že zvoleným (nezávislým) delegátům REVO Německo byla odepřena finanční výpomoc, zatímco účast na konferenci byla placena jednomu členu Ligy v REVO Německo, který ve své skupině nemá žádnou podporu (zúčastnil se jako pozorovatel). Jeho rolí, zdá se, nebylo nic jiného než útočit na zvolenou delegaci.

Veškerá naděje na mezinárodní zkonsolidování REVOLUTION zmizela poté, co dokument „REVOLUTION: Organizace mládeže na konci demokracie?“ z dílny rakouské delegace, vyzýval k rozkolu jako řešení politických rozdílů. LFI neměla v úmyslu integrovat všechny členy REVOLUTION do sjednocené a soudržné skupiny. Dokumenty ukazují, že její plán byl vyštvat všechny nečleny Ligy z mezinárodního vedení či z organizace vůbec za jakoukoliv cenu. Dnes, poslední den Konference, Liga uskutečnila svou hrozbu a rozdělila organizaci.

Nezávislost?

Většina rozhodnutí byla učiněna dopředu LFI a jejím Mezinárodním sekretariátem tak, aby pak byla jen protlačena pomocí většinové LFI frakce na konferenci. Členka LFI z REVO Austrálie měla napsat bilancování práce, ale její dokument – příliš kritický – byl potlačen a poté přepsán Mezinárodním sekretariátem. Všichni členové Ligy museli následovat linii MS – pouze poté, co byla tato soudružka tři týdny před konferencí vyloučena Mezinárodním sekretariátem, se její bilanční dokument mohl dostat mezi členy REVA.

Mezinárodní sekretariát navíc předložil členům Ligy v REVO resoluci ohledně jejich intervence na konferenci. Tato rezoluce instruovala, že členové LFI nemohou mluvit o rozdílných perspektivách a analýze světové situace, antikapitalistického hnutí atd.

V této resoluci bylo nařízeno mlčení z důvodu „bezpečnosti“ – tato diskuse by pravděpodobně přitáhla zájem policie, tajných služeb, nacistů, UFO nebo jiných nebezpečných sil. Ve skutečnosti mělo toto opatření ochránit politickou bezpečnost Mezinárodního sekretariátu proti kritikům v REVO a Lize samotné.

Resoluce navíc instruovala jednoduše, bez otázek, souhlasit s vysvětlením Astu (rakouské sekce LFI) ohledně nešťastných událostí v REVOLUTION Rakousko, během nichž bylo několik členů přinuceno opustit Ast i REVO mimo jiné též kvůli nevyšetřeným tvrzením ohledně jejich obtěžování.

Většina delegátů Konference, podobně jako minulý rok, patřila k nedeklarované frakci LFI – 72%. Na obou konferencích byla Mezinárodním sekretariátem připravená rozhodnutí odmávána většinou z LFI. Tato skutečnost byla frakcí Ligy v REVO vehementně popírána; avšak, když byli členové Ligy konfrontováni s důkazy, že tyto metody používali, podali k tomu vskutku historickou odpověď: „Jsem pyšný na to být v bolševické organizaci, která dělá rozhodnutí dopředu.“ OK, ale pokud jste na něco pyšní, proč se k tomu měsíce nehlásíte?

Jeden kádr Ligy poznamenal, že by na konferencích rád viděl více nezávislých členů REVA – nicméně právě těch několik nezávislých členů přítomných na Konferenci bylo objektem neustálých útoků, odmítání a vylučování.

Odchod z Konference

Analýza práce jednotlivých sekcí byla směšně jednostranná. Německá REVO skupina, jediná velká sekce nepracující pod vedením Ligy, byla neustále vláčena bahnem: skutečnost 30 členů, konstantní aktivita, relativně vysoká politická úroveň, „velmi kvalitní publikace“ (jak řekl jeden vůdce frakce Ligy) a jinde nevídaná geografická expanze (jedna nová velká místní skupina a pomoc v ustavení nové sekce ve Švýcarsku) se zametla stranou se strohou poznámkou o „pasivním propagandismu“. LFI odsoudila každý praktický krok směrem k nezávislosti jako „anarchismus“.

Ligou prezentovaná „modelová“ skupina byla samozřejmě skupina REVO Rakousko. Tato skupina měla v několika posledních měsících velké úspěchy v kampaních. Třebaže zdůrazňuje nutnost rekrutování 14-15 letých, počítá mezi své členy také 39 let starého full-timera LFI, který funguje jako neoficiální mluvčí a vůdce. Reprezentanti této sekce zdůrazňovali, že organizace mládeže, která není vedena dospělými, nemůže být úspěšná. Tak to jsou opravdu reprezentanti „nezávislé“ organizace mládeže jak má být!

Primárním cílem osočování bylo REVO Austrálie, protože poté, co Liga vyloučila všechny své australské členy, neměla žádnou možnost dohlížet a kontrolovat tuto sekci REVA. Poslední den Konference v 11:04 (MET) přijala většinová LFI frakce resoluci vylučující celou australskou sekci z organizace. Oficiálním vysvětlením bylo, že delegátka REVO Austrálie nemůže dokázat existenci REVOLUTION Austrálie – avšak jiné byť třeba i menší sekce úkolem bránit svou existenci či právo na existenci konfrontovány nebyly. Obvinění, že vyloučení členové Ligy chtěli jednoduše využít REVO k rekrutování pro svou skupinu, zní vskutku divně právě od členů LFI, kteří si od konference slibovali udržet a rozšířit absolutní nadvládu Ligy nad všemi sekcemi REVO.

Protože jsme neviděli žádný důvod, proč věřit více obviněním Ligy než zprávě našich australských soudruhů, každý z nás všech nezávislých na Konferenci odešel poté, co bylo přečteno následující prohlášení:

„My, všichni nezávislí členové REVOLUTION přítomní na Konferenci, nemůže být již dále součástí této Konference. Toto byrokratické vyloučení nám ukázalo, že tato Konference nemá žádnou legitimitu. Sekce, nikoliv nejmenší a určitě ne nejslabší, byla vyloučena kvůli své opozici vůči LFI. Nemáme jinou možnost, než z této Konference odejít, vrátit se do skupin, které nás delegovaly a uvážit naše možnosti budování REVA jako nezávislé komunistické organizace mládeže.“

Naše kritika a naše rozhodnutí jsou založena na naší negativní zkušenosti z LFI. Budeme pokračovat v naší práci na budování nezávislé komunistické organizace mládeže. Věříme, že mladí lidé mají mít svoji vlastní organizaci, kde mohou dělat svá vlastní rozhodnutí, provádět je a nést za ně zodpovědnost. Nechceme pouze naplňovat rozhodnutí nějakých postarších funkcionářů. Naše práce v REVOLUTION během posledních několika měsíců skvěle dokazuje, že mládež je schopna se organizovat nezávisle.

V této snaze jsme si jisti podporou sekcí REVOLUTION v Německu, Švýcarsku, České republice a Austrálii, stejně jako podporou od nezávislých soudruhů z Ligou kontrolovaných sekcí. Po mnoho let jsme pracovali společně s Ligou v rámci struktur REVA na budování REVOLUTION jako nezávislé organizace mládeže. Ale dnes nemůžeme uznat legitimitu Konference, která ve svých rozhodnutích reprezentuje pouze tři sekce REVOLUTION, a kde jsou všichni delegáti pod disciplinou vedení LFI.

Chceme udržet svoji nezávislost, která je zárukou toho, abychom mohli vyvinout revoluční politiku a sebe samé jako revolucionáře. Jak tvrdila Komunistická internacionála: „Celá historie proletářského hnutí mládeže v každé zemi ukazuje, že pouze nezávislé, tj. sebeřídící organizace mládeže mohou vytvořit smělé a odhodlané revoluční vůdce.“

Nezávislí účastníci 2. Mezinárodní konference REVOLUTION (4 delegáti a 1 pozorovatel), 20.7.2006